Včelí produkty: co všechno nám dávají včely a proč si jich vážit

Včela medonosná žije ve vysoce organizovaném společenství, které v letních měsících čítá 30 000 až 50 000 jedinců, zatímco v zimě se jejich počet snižuje na přibližně 10 000. Toto společenství tvoří tři kasty, z nichž každá má svou nezastupitelnou roli:

Matka (královna) – v úlu je vždy jen jedna. Je výrazně větší než ostatní včely (měří až 25 mm) a jejím hlavním úkolem je klást vajíčka – v období největšího rozvoje včelstva jich zvládne i přes 1 500 denně. Matka se dožívá 3 až 5 let, v některých případech i déle. Po celý život je krmena výhradně mateří kašičkou a vylučuje speciální feromon – mateří látku –, který stmeluje celé včelstvo a informuje dělnice, že je vše v pořádku.

Dělnice – tvoří naprostou většinu včelstva. Jsou to samičky, které během svého života postupně procházejí všemi „profesemi" v úlu: čistí buňky, krmí larvy, staví plásty, přijímají nektar, střeží vchod do úlu a nakonec se stávají létavkami – sběračkami nektaru, pylu, vody a propolisu. Letní dělnice se dožívají pouhých 6 až 8 týdnů, protože intenzivní práce je rychle vyčerpá. Zimní dělnice, které mají za úkol přečkat chladné měsíce, žijí naopak 6 až 8 měsíců.

Trubci – včelí samečci, jejichž jediným posláním je oplodnit matku. Nemají žihadlo, nepracují a žijí přibližně 20 až 50 dní. Po splnění svého úkolu nebo po letním slunovratu jsou dělnicemi z úlu vyhoštěni. Trubec, který úspěšně oplodní matku, při tom bohužel hyne.

Jedna včela navštíví během jediného dne až 30 000 květů. Aby včely vytvořily 1 kg medu, musí nasbírat přibližně 3 litry nektaru. V příznivé sezoně dokáže jedno včelstvo vyprodukovat 50 až 60 kg medu.

Med - tekuté zlato přírody

Jak vzniká: Med je přírodní produkt, který vzniká z květového nektaru. Včely létavky nasávají nektar z květů a přenášejí ho v medném váčku do úlu. Tam ho předávají úlovým včelám, které nektar opakovaně zpracovávají – obohacují ho o vlastní enzymy, odpařují z něj přebytečnou vodu a ukládají do voskových buněk. Jakmile med dozraje (obsah vody klesne pod 20 %), včely buňku zavíčkují voskem. Celý proces je vlastně řízenou dehydratací a enzymatickou přeměnou.

Charakteristika: Med obsahuje přes 200 různých látek – jednoduché cukry (fruktózu a glukózu), enzymy, organické kyseliny, minerální látky, vitamíny, antioxidanty a stopové prvky. Jeho barva, chuť i aroma se liší podle toho, z jakých květů byl nektar sebrán – od světlého akátového přes jantarový lipový až po tmavý lesní medovicový.

Benefity pro zdraví:

Jak vzniká: Propolis (včelí tmel, včelí kit) je pryskyřičná látka, kterou včely sbírají z pupenů a kůry stromů – zejména topolů, bříz, jehličnanů a dalších dřevin. V úlu ji obohacují o vlastní enzymy a vosk a používají ji k utěsňování štěrbin, vyhlazování vnitřních stěn a dezinfekci buněk. Propolis je doslova ochranný štít úlu – díky němu zůstává vnitřní prostředí sterilní, i když v něm žijí desítky tisíc jedinců.

Charakteristika: Propolis obsahuje přes 300 biologicky aktivních látek – flavonoidy, fenolové kyseliny, terpeny, vitamíny (E, skupiny B), minerály (vápník, železo, zinek, mangan, křemík, chrom), mastné kyseliny a enzymy. Je ve vodě nerozpustný, ale rozpouští se v alkoholu, což je důvod, proč se nejčastěji setkáváme s propolisovou tinkturou.

Benefity pro zdraví:

Upozornění: Osoby alergické na včelí bodnutí nebo trpící astmatem by se měly doplňků s propolisem vyvarovat nebo konzultovat užívání s lékařem.

Mateří kašička – královský elixír

Jak vzniká: Mateří kašička je bílá až nažloutlá krémovitá hmota, kterou produkují mladé včely dělnice (tzv. kojičky) ve svých hltanových a čelistních žlázách. Slouží jako výhradní potrava pro včelí matku po celý její život a pro všechny larvy v prvních třech dnech jejich vývoje. Právě mateří kašička rozhoduje o tom, zda se z larvy vyvine obyčejná dělnice, nebo královna – larvy, které jsou krmeny mateří kašičkou po celou dobu vývoje, se stanou matkami s životností násobně delší než dělnice.

Charakteristika: Obsahuje unikátní směs bílkovin, lipidů, cukrů, vitamínů (zejména skupiny B), minerálních látek, aminokyselin a specifickou mastnou kyselinu 10-HDA (kyselina 10-hydroxy-2-decenová), která se nevyskytuje v žádném jiném přírodním zdroji. Právě 10-HDA je považována za klíčovou účinnou látku mateří kašičky.

Benefity pro zdraví:

Jak vzniká: Trubčí mléko je poměrně málo známý, ale mimořádně zajímavý včelí produkt. Získává se z celého obsahu buňky plástve, kde žije trubčí larva – ideálně do 7. dne jejího vývoje, kdy má larva nejvyšší počet pohlavních buněk a maximální obsah energie. Larvy se vylisují a získaná šťáva se filtruje. Nejčastěji se konzervuje lyofilizací (mrazovým sušením), protože v čerstvém stavu se musí uchovávat zmrazená.

Charakteristika: Trubčí mléko obsahuje hemolymfu (obdoba krve u hmyzu), která je mimořádně bohatá na živiny. Obsahuje steroidní hormony a jejich prekurzory, bílkoviny (až 37 %), lipidy, sacharidy, aminokyseliny, vitamíny a minerální látky. Přestože bylo veřejnosti představeno již v 80. letech 20. století, nikdy nezískalo takovou popularitu jako mateří kašička – a to i přes své výjimečné vlastnosti.

Benefity pro zdraví:

Jak vzniká: Včely sbírají pylová zrna z květů rostlin do speciálních „pylových košíčků" na zadních nožkách. V úlu pyl smíchají s nektarem a vlastními enzymy a uloží ho do buněk plástů. Pyl je pro včelstvo hlavním zdrojem bílkovin, nezbytným pro výživu larev a produkci mateří kašičky. Včelaři ho získávají pomocí pylových pastí umístěných u vchodu do úlu.

Charakteristika: Včelí pyl je jedním z nejkomplexnějších přírodních produktů. Obsahuje bílkoviny (až 40 %), všechny esenciální aminokyseliny, vitamíny skupiny B, vitamín C, E, provitamín A, minerální látky, enzymy, antioxidanty a přes 250 dalších biologicky aktivních látek.

Benefity pro zdraví:

Upozornění: Osoby trpící alergiemi na pyl by měly začínat s velmi malými dávkami a konzultovat užívání s lékařem.

Jak vzniká: Perga (včelí chléb) je fermentovaný včelí pyl – a právě v tom spočívá její výjimečnost. Včely nasbírají pyl z různých druhů rostlin, stlačí ho do pevných kuliček a uloží do plástových buněk. Doplní enzymy a trochu medu, zakonzervují voskem a nechají proběhnout přirozený proces fermentace za pomoci mléčných bakterií. Výsledkem je měkká, žvýkací hmota se sladkou a lehce štiplavou chutí. Dá se přirovnat k rozdílu mezi mlékem a jogurtem – fermentace zásadně zvyšuje biologickou hodnotu a vstřebatelnost živin.

Charakteristika: Perga obsahuje přibližně 250 látek – bílkoviny, aminokyseliny, mastné kyseliny, flavonoidy, vitamíny, enzymy a přirozená probiotika. Její biologická dostupnost je až 4× vyšší než u nefermentovaného pylu. Obsahuje látky, které samotný med ani pyl nemají.

Benefity pro zdraví:

Tip na konzumaci: Pergu lze konzumovat samotnou nebo přidat do jogurtu či smoothie. Nedoporučuje se tepelně upravovat, aby nedošlo ke znehodnocení prospěšných látek.

Včelí vosk – stavební materiál i léčivý pomocník

Jak vzniká: Včelí vosk produkují mladé dělnice (ve věku 12–18 dní) ze speciálních voskových žláz na spodní straně zadečku. Z vosku staví plásty – dokonalé šestiúhelníkové struktury, do kterých matka klade vajíčka a kam včely ukládají med i pyl. K produkci 1 kg vosku spotřebují včely přibližně 6–7 kg medu.

Charakteristika: Včelí vosk je přírodní směs esterů mastných kyselin, uhlovodíků a volných mastných kyselin. Je termoplastický, ve vodě nerozpustný a má příjemnou medovou vůni. Taje při teplotě kolem 62–65 °C.

Benefity pro zdraví a využití:

Jak vzniká: Včelí jed (apitoxin) je sekret jedové žlázy včel, který slouží k obraně úlu. Je to bezbarvá, hořkokyselá tekutina s jemným medovým aroma. Při bodnutí včela vstříkne jed do kůže – a protože má žihadlo dělnice zpětné háčky, nedokáže ho po bodnutí vytáhnout, čímž si vytrhne jedovou žlázu a hyne. Zajímavé je, že dnes existují speciální mřížky, které umožňují sběr je

du bez usmrcení včel – včela bodne do mřížky, jed se zachytí a žihadlo se nevytrhne.

Charakteristika: Hlavními složkami jsou melitin (peptid s protizánětlivým účinkem), apamin (působí na nervovou soustavu) a fosfolipáza. Všechny složky jedu se navzájem posilují – jsou v synergii. Jed je termostabilní, neztratí účinky ani při zahřátí na 100 °C, zmrazení či vysušení.

Benefity pro zdraví (v rámci apiterapie):

Důležité upozornění: Léčba včelím jedem (apiterapie) vyžaduje vždy odborné vedení zkušeným apiterapeutem a předchozí alergologické testy. Přibližně 1 % populace je na včelí jed alergické a pro tyto jedince může být i jediné bodnutí nebezpečné.

Všechny výše popsané produkty spojuje jeden zastřešující pojem: apiterapie – léčebná metoda využívající včelí produkty k prevenci i podpůrné léčbě nejrůznějších onemocnění. Apiterapie má kořeny ve starověku a dnes je v některých zemích (například v Rumunsku nebo Rusku) uznávána jako oficiální zdravotní metoda. Existují dokonce apiterapeutické domy, kde se lidé léčí pobytem v blízkosti úlů a inhalací včelího vzduchu.

Klíčem k účinnosti apiterapie je pravidelnost a systematičnost. Včelí produkty nejsou zázračné pilulky s okamžitým účinkem – jsou to přírodní látky, které tělu pomáhají postupně a dlouhodobě, pokud je užíváte správně a dostatečně dlouho.

Na co nezapomínat

• Kvalita je zásadní. Vždy volte včelí produkty od ověřených včelařů a dodavatelů, kteří garantují čistotu a šetrné zpracování.
• Alergici, pozor. Pokud jste citliví na včelí produkty, pyl nebo med, poraďte se před užíváním s lékařem.
• Včelí produkty nejsou náhradou léčby. Jsou výborným doplňkem pestré stravy a zdravého životního stylu, ale nenahrazují odbornou lékařskou péči.
• Děti a těhotné ženy by měly konzumaci včelích produktů konzultovat s lékařem.

Závěrem – proč si včel vážit

Včely nejsou jen výrobci medu. Jsou to nenahraditelní opylovači, bez kterých by se zhroutila třetina naší potravinové produkce. A navíc nám dávají celou paletu produktů, které lidstvo využívá tisíce let – od medu přes propolis, mateří kašičku, pyl, pergu a vosk až po včelí jed. Každý z těchto darů má pro naše zdraví jedinečný význam.

V Domě dlouhověkosti věříme, že cesta k dlouhému a zdravému životu vede přes moudrost přírody. A včely jsou jedním z jejích nejgeniálnějších tvůrců.