Probiotika a prebiotika, to jsou často skloňovaná slůvka. Jaký je mezi nimi rozdíl? Zjednodušeně řečeno, probiotika jsou přátelské živé bakterie a prebiotika představují potravu pro probiotika, podporují růst a aktivitu zdravých bakterií ve střevech. Společně tvoří ideální kombinaci pro zdraví našeho mikrobiomu. Prebiotika tedy živí probiotika – bez jednoho druhé moc nefunguje. Pojďme si je blíže představit.
Probiotika – živé kultury pro zdravé trávení
Probiotika jsou živé mikroorganismy, nejčastěji bakterie nebo kvasinky, které při pravidelném a dostatečném příjmu přispívají ke zdravé rovnováze střevní mikroflóry. Jsou to tedy tzv. „hodné bakterie“, které přinášejí zdravotní prospěch mezi našemu tělu, především trávicímu traktu. Mezi nejčastější rody patří Lactobacillus, Bifidobacterium nebo kvasinka Saccharomyces boulardii.
Přirozeně je nejčastěji najdeme v fermentovaných potravinách, kde se přirozeně tvoří během procesu kvašení, jako jsou:
Mléčné výrobky: jogurt (zejména s označením živé kultury nebo bio), kefír (bohatý na různé druhy probiotických kmenů), acidofilní mléko, zakysaná smetana, tvarohové výrobky s kulturami.
Rostlinné fermentované potraviny: kysané zelí (nepasterované), kimchi (korejská fermentovaná zelenina), kombucha (fermentovaný čaj s přírodními kulturami), tempeh (fermentované sójové boby), miso pasta (japonské koření z fermentovaných sójových bobů), natto (tradiční japonská potravina z fermentovaných sójových bobů)
A další: nakládaná zelenina (pokud není sterilizovaná nebo pasterovaná), tradiční kváskový chléb (může obsahovat určité druhy bakterií, ale není primárním zdrojem probiotik). Je možné je užívat formou doplňků stravy ve formě kapslí nebo prášků.
Mezi hlavní přínosy probiotik patří:
1. Podpora zdravého trávení
Probiotika pomáhají rozkládat potravu, vstřebávat živiny a podporují pohyb střev. Ulevují při nadýmání, zácpě i průjmu.
2. Obnova mikrobiomu po antibiotikách
Antibiotika ničí nejen škodlivé, ale i prospěšné bakterie. Probiotika pomáhají obnovit střevní rovnováhu a snižují riziko zažívacích potíží po léčbě.
3. Posílení imunity
Až 70 % imunitních buněk sídlí ve střevech. Zdravý mikrobiom = silnější obranyschopnost těla proti virům, bakteriím i zánětům.
4. Prevence vaginálních a močových infekcí
U žen pomáhají některé kmeny probiotik udržovat zdravé prostředí v intimních partiích a snižují riziko infekcí.
5. Podpora psychického zdraví
Existuje spojení mezi střevy a mozkem – tzv. střevně-mozková osa, o které jsme psali v minulém článku „Trávicí trakt, brána ke zdraví“. Probiotika mohou pozitivně ovlivňovat náladu, úzkost i kvalitu spánku.
Kdy je vhodné užívat probiotika formou doplňků stravy?
-
Při nebo po užívání antibiotik
-
Při zažívacích potížích (průjmy, zácpa, nadýmání)
-
Při cestování (prevencí cestovatelského průjmu)
-
V obdobích snížené imunity (např. podzim, jaro)
-
Při stresu nebo poruchách nálady
Pravidelné užívání probiotik může výrazně přispět ke zdraví střev, imunity i psychiky. Ať už formou stravy nebo doplňků, jsou užitečným spojencem v péči o rovnováhu našeho vnitřního světa.
Z naší nabídky doporučujeme:
👉 Dr. Mercola Complete Spore Restore – Probiotika a probiotické spóry, 4 miliardy CFU v jedné kapsli!
Prebiotika - klíč ke zdravému trávení a rovnováze střevní mikroflóry
Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které slouží jako „potrava“ pro prospěšné bakterie ve střevech – tedy probiotika. Na rozdíl od probiotik, která obsahují živé mikroorganismy, jsou prebiotika neživé, ale hrají zásadní roli v podpoře růstu a aktivity zdraví prospěšných střevních bakterií, zejména rodů Bifidobacterium a Lactobacillus.
Kromě doplňků stravy je ideální zařazovat prebiotika i přirozeně do jídelníčku. Mezi přirozeně bohaté zdroje patří cibule, česnek, pór, chřest, cizrna, čočka, fazole, banány (zejména zelené), artyčoky, topinambur, ovesné vločky a ječmen.
Druhy prebiotik
Mezi nejznámější prebiotické látky patří:
-
Inulin – vláknina obsažená např. v čekance, artyčoku, cibuli či česneku. Podporuje zdravou střevní mikroflóru a má i mírně sladkou chuť.
-
Fruktooligosacharidy (FOS) – krátké řetězce fruktózy, které najdeme například v banánech, cibuli, pórku a medu.
-
Galaktooligosacharidy (GOS) – přirozeně se vyskytují v mateřském mléce, ale dnes jsou často součástí doplňků stravy pro děti i dospělé.
-
Resistantní škrob – vyskytuje se v potravinách jako zelené banány, vařené a zchlazené brambory či rýže.
-
Pektin a beta-glukany – rozpustné druhy vlákniny např. z jablek, ovsa a ječmene.
Funkce a vliv prebiotik na lidské tělo
-
Podpora zdravé střevní mikroflóry
-
Prebiotika selektivně stimulují růst „dobrých“ bakterií ve střevech, čímž přispívají k rovnováze střevního mikrobiomu.
-
Zlepšení trávení a pravidelnosti stolice
-
Přítomnost prebiotik ve stravě zvyšuje objem stolice a napomáhá lepšímu vyprazdňování
-
Posílení imunity
-
Až 70 % imunitních buněk se nachází ve střevech. Zdravý mikrobiom podporovaný prebiotiky může pozitivně ovlivnit obranyschopnost organismu.
-
Snížení zánětlivých procesů
-
Některé prebiotické látky mohou působit protizánětlivě a napomáhat zdraví střevní sliznice.
-
Podpora vstřebávání minerálů
-
Prebiotika mohou zlepšit vstřebávání vápníku, hořčíku a železa ve střevech
Prebiotika hrají zásadní roli pro zdravé trávení, rovnováhu střevní mikroflóry i celkovou imunitu. Jejich pravidelný příjem – ať už formou potravin nebo kvalitních doplňků stravy – je důležitým krokem na cestě k lepšímu zdraví a dlouhověkosti. Ať už jste sportovec, vegan, nebo jen hledáte cestu k větší pohodě, prebiotika by rozhodně neměla chybět ve vašem jídelníčku.
Prebiotika a probiotika: dokonalé duo
Jak u jsme si vysvětlili, probiotika (živé bakterie) a prebiotika (jejich výživa) tvoří synergickou dvojici známou jako synbiotika. Kombinace obou přináší maximální efekt při obnově střevní rovnováhy, zejména po užívání antibiotik, při zažívacích potížích nebo oslabené imunitě.